Rostoucí rozdíly v délce života podle příjmu: Co se za tím skrývá?
V posledních desetiletích se celosvětově řeší rostoucí nerovnosti – nejen ty ekonomické, ale i zdravotní. Nová švédská studie se zaměřuje právě na spojení mezi příjmem a délkou života, a to v období od 60. let 20. století až po současnost. Výsledky přinášejí důležitý, ale i trochu znepokojivý pohled na to, jak se proměňovalo zdraví různých skupin obyvatel napříč příjmovým spektrem.
Dlouhodobý trend: bohatší žijí déle
Výzkum vycházel z rozsáhlých datových registrů, které zahrnují všechny švédské obyvatele starší 40 let. Hlavní závěr? Rozdíl v průměrné délce života mezi lidmi s nejvyššími a nejnižšími příjmy se v posledních 60 letech výrazně prohloubil.
U mužů se tento rozdíl zvýšil z 3,5 roku v 60. letech na téměř 11 let v roce 2010. U žen vzrostl z 3,8 na 8,6 roku. Přitom od 60. do 90. let ve Švédsku klesala příjmová nerovnost a rostly výdaje na sociální politiku. Přesto se zdravotní rozdíly stále prohlubovaly.
Když peníze nejsou jediným vysvětlením
Výsledky výzkumu zpochybňují tradiční představu, tzv. hypotézu absolutního příjmu. Ta tvrdí, že více peněz automaticky znamená lepší zdraví. Pokud by to byla pravda, pak by se se snižováním příjmových rozdílů měly vyrovnávat i rozdíly v délce života. To se ale nestalo.
Místo toho studie naznačuje, že existuje „třetí faktor“ – něco, co současně ovlivňuje jak příjmy, tak i zdraví. Může jít například o vzdělání, informovanost, životní styl nebo přístup k prevenci. Lidé s vyššími příjmy podle všeho rychleji přejímají zdravější návyky a účinněji předcházejí nemocem.
Nemoci s rozdílným dopadem
Autoři studie analyzovali i konkrétní příčiny úmrtí. Zjistili, že hlavní roli při prodlužování života hrají kardiovaskulární onemocnění (tedy nemoci srdce a cév). Ty se v průběhu času daří lépe léčit, a především jim účinně předcházet – například zdravější stravou, pravidelným pohybem nebo omezením kouření.
Naopak u žen sehrála významnější roli rakovina, která přispěla k rostoucím rozdílům v délce života. A co se týče tzv. „vyhnutelných“ příčin smrti – tedy těch, kterým lze předejít prevencí či včasnou léčbou – zde byl rozdíl mezi příjmovými skupinami nejvýraznější.
Co z toho plyne?
Studie ukazuje, že k řešení zdravotních nerovností nestačí jen ekonomické nástroje. Nestačí zvýšit příjmy nebo investovat více do sociálních programů. Je potřeba se zaměřit i na dostupnost informací, vzdělávání, podporu zdravého životního stylu a zajištění přístupu k preventivní péči.
Jinak řečeno – lidé s vyššími příjmy mají větší možnost žít zdravěji. Mají lepší přístup ke kvalitnímu jídlu, sportovním aktivitám, preventivním prohlídkám nebo duševní pohodě. Pokud ale chceme, aby délka života nebyla otázkou peněženky, musíme tyto možnosti zpřístupnit všem, bez ohledu na to, kolik vydělávají.
Zdroje: