Výsledky jednoleté studie s rapamycinem financované z crowdfundingu

PEARL studie: Co přinesl první rozsáhlý test rapamycinu u zdravých lidí?

Výsledky čtyři roky připravované studie PEARL (Participatory Evaluation of Aging with Rapamycin for Longevity) jsou konečně venku – a i když zatím nenabízí definitivní odpovědi na otázku, zda rapamycin skutečně prodlužuje lidský život, přináší důležité a povzbudivé poznatky. Tato klinická studie byla výjimečná nejen svým zaměřením, ale i způsobem financování – byla totiž zcela crowdfundovaná komunitou nadšenců do dlouhověkosti pod záštitou organizace Lifespan.io.

Od nápadu k realitě: veřejnost podpořila vědu

Ve spolupráci s klinikou AgelessRx se podařilo vybrat přes 180 tisíc dolarů, což značně překročilo původní cíl 75 tisíc. Není se čemu divit – rapamycin je mezi zájemci o zdravé stárnutí velmi známým pojmem. Jedná se o makrolidové antibiotikum objevené na Velikonočním ostrově (Rapa Nui), které má silné imunomodulační a protinádorové účinky.

Cílem studie PEARL bylo zjistit, zda nízké dávky rapamycinu mohou být bezpečné a přinášet zdravotní benefity u zdravých lidí středního věku – tedy nikoli nemocných pacientů, ale těch, kdo chtějí zpomalit přirozené projevy stárnutí.

Proč právě rapamycin?

Rapamycin působí na tzv. mTOR (mammalian Target of Rapamycin) – důležitý regulátor buněčného růstu a metabolismu. Právě jeho inhibice, konkrétně jeho části zvané mTORC1, je spojována s prodloužením života u modelových organismů, jako jsou myši či opice. U lidí však doposud chyběla dlouhodobá, systematická klinická data. PEARL studie to mění.

Jak studie probíhala?

114 účastníků, průměrně 60 let věku, bylo rozděleno do tří skupin: 5 mg rapamycinu týdně, 10 mg týdně a placebo. Dávky byly zvoleny na základě těch, které běžně užívají příznivci „off-label“ (mimo standardní schválené indikace). Důležitou součástí studie bylo použití tzv. kompoundovaného rapamycinu (připraveného v lékárně), aby bylo možné zajistit zaslepení (tedy že účastníci nevěděli, co přesně užívají). Později se však zjistilo, že tato forma je biologicky dostupná pouze ze třetiny oproti komerčnímu sirolimu, a proto byla studie dočasně pozastavena.

Výsledky: bezpečnost potvrzena, účinky mírné

Dobrou zprávou je, že rapamycin byl obecně dobře snášen. Nebyl pozorován vyšší výskyt závažných nežádoucích účinků oproti placebu. Mezi častější vedlejší účinky patřily trávicí obtíže. Hlavní sledovaný parametr – viscerální tuk (tuk kolem orgánů) – zůstal během 48 týdnů beze změn.

Zajímavé ale byly některé dílčí výsledky:

  • U žen ve skupině 10 mg došlo k významnému nárůstu svalové hmoty a snížení subjektivně vnímané bolesti.
  • U skupiny s 5 mg – bez rozdílu pohlaví – se zlepšilo celkové zdraví a duševní pohoda.
  • Naopak u mužů byly zaznamenány mírné změny v laboratorních hodnotách, které by mohly naznačovat problémy s ledvinami nebo zvýšené riziko cukrovky – konkrétně vyšší hladina močoviny a lehce zvýšený A1C.

A co střevní mikrobiom a biologický věk?

Studie se také podívala na střevní mikrobiom u části účastníků. U mužů v dávce 10 mg se objevily známky tzv. dysbiózy (narušené rovnováhy střevní mikroflóry), u žen se objevily náznaky zvýšené propustnosti střevní sliznice. Zda to má nějaké dlouhodobé důsledky, zatím není jasné.

Další sledovaný parametr – epigenetický věk (měřený pomocí komerčního testu TruAge) – bohužel žádné významné rozdíly neodhalil.

Co si z toho odnést?

„Největší benefity jsme zaznamenali u žen, které užívaly vyšší dávku. Je zajímavé, že přestože byla studie primárně zaměřena na bezpečnost, podařilo se zachytit i některé pozitivní účinky,“ shrnuje vedoucí výzkumu Dr. Sajad Zalzala.

Rapamycin tedy vykazuje určité slibné účinky – zejména v oblasti udržení svalové hmoty a zmírnění bolesti – ale zatím nelze říci, že by jednoznačně prodlužoval život nebo zásadně zlepšoval zdraví všech zúčastněných.

Co bude dál?

Odborníci zdůrazňují, že pro skutečné potvrzení účinků rapamycinu na lidskou dlouhověkost by bylo potřeba rozsáhlejší a delší studie – ideálně s více účastníky, standardizovanou formou léku a přesnějšími měřeními zdravotních ukazatelů. Dále se zvažuje testování tzv. rapalogů – sloučenin, které cílí výhradně na mTORC1 a nezasahují do mTORC2, což by mohlo přinést lepší výsledky s menším rizikem vedlejších účinků.

Navzdory jistým omezením znamená PEARL důležitý krok vpřed v oblasti výzkumu stárnutí. Navíc ukazuje, že i komunitní financování může vést ke kvalitní vědě. „Takovéto studie nás přibližují k pochopení toho, co vlastně stárnutí je a jak jej ovlivnit. Každý z nás se na tom může podílet,“ říká Keith Comito z Lifespan.io.

Zdroje a odkazy na původní článek a literaturu: