Střevní mikrobiom a Alzheimerova choroba: Nové souvislosti mezi mozkem a střevy
V posledních letech se objevuje stále více důkazů, že složení střevního mikrobiomu – tedy společenství mikroorganismů žijících v našich střevech – hraje důležitou roli v procesu stárnutí i vzniku neurodegenerativních onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Nová studie přináší další důkazy o tom, že lidé trpící Alzheimerem mají jinou skladbu střevních bakterií než jejich stejně staří, ale zdraví vrstevníci.
Střevní mikrobiom se s věkem mění – a někdy i ke škodě
Jak stárneme, mění se i naše střevní mikroflóra. Dochází ke snížení počtu prospěšných bakterií a tím i poklesu produkce důležitých metabolitů – tedy látek, které tyto mikroorganismy vytvářejí a které ovlivňují zdraví našich tkání. Zároveň přibývá zánětlivých bakterií, které mohou zvyšovat riziko vzniku chronických zánětů – což je jev známý jako inflammaging (zánětlivé stárnutí).
V případě Alzheimerovy choroby vědci zatím nedokážou s jistotou říci, zda zánětlivý střevní mikrobiom přispívá ke vzniku onemocnění, nebo zda je jeho následkem. Je ale zřejmé, že mezi střevy a mozkem existuje obousměrné propojení – tzv. osa střevo-mozek, a že v této souvislosti hraje mikrobiom významnou roli.
Studie v domovech pro seniory: Alzheimer a střevní bakterie
V rámci nové case-control studie vědci analyzovali mikrobiální složení stolice u 43 seniorů žijících v domovech pro seniory – 24 z nich mělo diagnostikovanou Alzheimerovu chorobu, zatímco 19 tvořilo kontrolní skupinu bez této diagnózy.
Výsledky byly jasné: u pacientů s Alzheimerem byla výrazně vyšší přítomnost prozánětlivých bakteriálních druhů a zároveň nižší výskyt „prospěšných bakterií“ spojených s dobrým zdravím. Změny se týkaly jak složení mikrobiomu, tak i koncentrací důležitých bakteriálních metabolitů.
Rizikové bakterie a možná spojitost s Alzheimerem
Vědci zjistili, že Alzheimerovi pacienti měli zvýšené množství bakterií z rodů Escherichia/Shigella a Clostridium sensu stricto 1, které jsou spojovány se zvýšeným střevním zánětem. Zvláště zajímavé jsou Escherichia/Shigella – tyto bakterie:
- zvyšují hladiny tzv. lipopolysacharidů (LPS), což jsou látky, které mohou aktivovat zánětlivou reakci v těle;
- byly již dříve nalezeny ve vyšších koncentracích u lidí s mírným kognitivním postižením i v jiných Alzheimerových studiích;
- některé jejich kmeny jsou schopny tvořit bílkoviny podobné amyloidu, které se v mozku pacientů s Alzheimerem běžně hromadí.
Ačkoliv přímý důkaz o propojení mezi těmito bakteriemi a vznikem Alzheimerovy choroby zatím chybí, tyto poznatky nabízejí možný mechanismus, jak by střevní bakterie mohly ovlivňovat mozek.
Ubývá zdraví prospěšných druhů
Naopak, u pacientů s Alzheimerem byla pozorována nižší přítomnost prospěšných bakterií jako jsou Bacteroides, Faecalibacterium, Blautia a Roseburia. Tyto druhy jsou často spojovány s dobrým celkovým zdravím a zdravým stárnutím.
Například Roseburia a Faecalibacterium patří mezi hlavní producenty butyrátu – mastné kyseliny s protizánětlivými účinky, která podporuje zdraví střevní sliznice. Snížení produkce butyrátu bylo už v dřívějších výzkumech spojeno s Alzheimerovou chorobou.
Otázka příčiny zůstává otevřená
Zásadní otázkou, kterou si vědci stále kladou, je: způsobuje mikrobiální nerovnováha Alzheimerovu chorobu, nebo je jejím důsledkem? Studie bohužel nemůže na tuto otázku odpovědět. Pravděpodobně půjde o oboustranný vztah, kde se faktory jako stárnutí, zánětlivá aktivita a imunologické změny vzájemně ovlivňují.
Co to znamená pro budoucnost?
Tato a další podobné studie pomáhají rozplétat složité vztahy mezi střevní mikrobiotou a mozkem. Pokud se prokáže, že úpravou mikrobiomu (např. pomocí probiotik, prebiotik nebo transplantace mikrobioty) lze pozitivně ovlivnit vývoj Alzheimerovy choroby, mohla by se otevřít zcela nová cesta k léčbě nebo prevenci tohoto onemocnění.
V každém případě už dnes víme, že zdraví střev nehraje roli jen v trávení, ale může být klíčové i pro náš mozek, paměť a celkovou kognitivní funkci ve stáří.
Zdroje a odkazy: