Stárnutí střevního mikrobiomu se liší podle pohlaví a mitochondriálního haplotypu

Stárnutí ovlivňuje střevní mikrobiom jinak u mužů a žen – roli hraje i mitochondriální výbava

Vědci dlouhodobě zkoumají, jak se s přibývajícím věkem mění složení střevního mikrobiomu – tedy společenství bakterií a dalších mikroorganismů, které obývají náš trávicí trakt. Je známo, že u starších lidí dochází ke změnám v rovnováze těchto mikroorganismů, což může vést ke snížení tvorby zdraví prospěšných látek a k nárůstu chronického zánětu, který přispívá k celé řadě onemocnění spojených se stárnutím.

Nová studie, provedená na geneticky různorodém krysím modelu OKC-HETB/W, však ukazuje, že tyto změny nejsou u všech jedinců stejné – a zásadní roli v tom hrají pohlaví a také mitochondriální haplotyp (tedy genetické varianty mitochondrií, které dědíme výhradně od matky).

Muži a ženy stárnou ve střevech jinak

Autoři studie zjistili, že věkem podmíněné změny mikrobiomu se výrazně liší mezi samci a samicemi. U samců se s věkem významně změnilo složení pěti bakteriálních druhů, zatímco u samic to bylo devět druhů. Zajímavé je, že pouze tři z těchto druhů se měnily u obou pohlaví – ostatní změny byly specifické buď pro samce, nebo pro samice.

Mitochondriální haplotyp má vliv

Kromě pohlaví hrál významnou roli také mitochondriální haplotyp. Ten ovlivňoval nejen to, jaké druhy mikroorganismů se měnily, ale také jak se s věkem proměňoval obsah krátkých mastných kyselin ve stolici a složení metabolitů v krvi. Tyto látky, jako například metabolity vznikající z tryptofanu nebo žlučové kyseliny, jsou buď přímo produkovány mikrobiomem, nebo ho naopak ovlivňují. Jejich rovnováha je klíčová pro správné fungování imunitního systému, metabolismu i nervové soustavy.

Co to znamená pro budoucnost?

Tato studie přináší několik důležitých poznatků. Zaprvé, že pohlaví hraje výraznou roli v tom, jak se naše střevní mikroflóra vyvíjí s věkem – i když máme různorodou genetickou výbavu. A zadruhé, že mitochondriální genetika, o níž se v této souvislosti zatím příliš nemluvilo, může mít významný vliv na to, jakým způsobem stárneme „zevnitř“.

Vzhledem k tomu, že se výzkum zatím týkal pouze potkanů, je otázkou, do jaké míry se tyto poznatky dají přenést na člověka. Nicméně jde o důležitý krok k pochopení toho, proč někteří lidé stárnou zdravěji než jiní – a jak by mohl být mikrobiom v budoucnu cílem personalizovaných zásahů v rámci prevence nebo léčby nemocí souvisejících se stárnutím.

Zdroje a odkazy na původní články: