Studie naznačuje prevenci Alzheimerovy choroby pomocí léku proti amyloidu

Gantenerumab a Alzheimerova choroba: První náznaky prevence?

Vědci z Washingtonské univerzity v St. Louis nedávno zveřejnili výsledky otevřené studie, která naznačuje, že lék gantenerumab – zaměřený na odstraňování amyloidových plaků v mozku – může snižovat riziko rozvoje familiární Alzheimerovy choroby u určité skupiny pacientů. Přestože jde o malou studii a její interpretace vyvolává diskuse, výsledek přináší důležité podněty pro další výzkum prevence této závažné nemoci.

Je za tím opět amyloid beta?

Alzheimerova choroba je jedním z největších medicínských rébusů posledních desetiletí. Navzdory obrovským investicím je pokrok v léčbě zatím omezený. Hlavní teorie, tzv. amyloidová kaskádová hypotéza, předpokládá, že příčinou nemoci je hromadění amyloid beta plaků v mozku – bílkovinných usazenin, které jako první popsal už Alois Alzheimer před více než sto lety.

Moderní léčiva se naučila tyto plaky poměrně účinně odstraňovat. Například nedávno schválený lék lecanemab (Leqembi) dokáže zpomalit postup onemocnění, ale nijak zásadně jej nezastaví, natož zvrátí. To vrhá na samotnou hypotézu pochybnosti – pokud je amyloid skutečně hlavní příčinou, pak by jeho odstranění mělo přinést výraznější výsledky.

Zastánci hypotézy ovšem tvrdí, že léčba často začíná příliš pozdě – v době, kdy už v mozku probíhá složitý řetězec škodlivých procesů, například vznik neurofibrilárních klubek z tau bílkovin.

Dlouhá cesta k prevenci

Prokázat, že anti-amyloidové léky mohou Alzheimerově chorobě skutečně předcházet (a nejen ji zpomalit), je nesmírně náročný úkol. Vyžaduje obrovskou dlouhodobou studii, v níž budou sledovány tisíce zdravých jedinců po mnoho let. Takové pokusy dosud selhávaly – až doteď.

Dvě studie, jeden příběh

Nový článek v prestižním časopisu Lancet Neurology přináší výsledky rozšířené části studie DIAN-TU-001, která se zaměřila na familiární Alzheimerovu chorobu (DIAD). Tato vzácná forma je dědičná a postihuje lidi často už ve věku 30 až 50 let. Právě genetická předvídatelnost pomohla výzkumníkům sledovat účinky léčby ve velmi konkrétním časovém rámci.

Původní studie, která probíhala v letech 2012–2019, skončila bez většího úspěchu. Gantenerumab tehdy neprokázal významný přínos. Následně byla zahájena tzv. otevřená fáze (Open-Label Extension, OLE), ve které mohli účastníci – včetně těch, kteří původně dostávali placebo – lék dále užívat, tentokrát s vědomím, že jej skutečně dostávají.

Tato fáze sice není považována za tak důvěryhodnou jako dvojitě zaslepené a kontrolované studie, přesto může nabídnout důležité doplňující informace o bezpečnosti a možných přínosech dlouhodobého užívání.

Snížení rizika u vybrané skupiny

Z celkových 73 účastníků OLE fáze se u 22 z nich – kteří byli na začátku téměř bez příznaků a lék užívali nejdéle (v průměru 8 let) – projevilo statisticky významné snížení rizika rozvoje Alzheimerovy choroby o 50 %. Ačkoliv studie neměla kontrolní skupinu, vědci srovnávali tyto výsledky s obdobnou skupinou z původní studie a z paralelního výzkumu DIAN Observational.

Výpočty přitom zohlednily geneticky předpokládaný věk nástupu nemoci u každého účastníka. Podle hlavního autora studie, doktora Randalla J. Batemana, jde o významný signál: „Každý účastník měl vysokou pravděpodobnost, že Alzheimerovu chorobu rozvine – a přesto se to u některých zatím nestalo.“

Sklenice je i napůl prázdná

Ne všichni odborníci sdílejí Batemanův optimismus. Například Dr. Sebastian Walsh z Univerzity v Cambridge upozorňuje, že studie je malá, nebyla zaslepená ani kontrolovaná, a její výsledky jsou „nulové“ ve smyslu statistické významnosti pro celou skupinu.

Dále připomíná, že familiární forma Alzheimerovy choroby se významně liší od běžné (sporadické) formy, která postihuje většinu lidí. Ta je často spojena i s jinými problémy v mozku a těle, a výsledky z geneticky specifické skupiny nelze jednoduše aplikovat na celou populaci.

Přesto naděje zůstává

I přes kritické hlasy Bateman věří, že se blížíme k reálné prevenci. Pokud budou budoucí studie u běžných forem Alzheimerovy choroby stejně slibné jako tyto, mohla by vzniknout nová generace léčiv zaměřených na oddálení nástupu nemoci.

„Jsem velmi optimistický – toto může být první klinický důkaz, že prevence Alzheimerovy choroby je možná. Jednoho dne možná oddálíme její nástup u milionů lidí,“ říká Bateman.

Shrnutí

Studie s gantenerumabem ukazuje, že dlouhodobé užívání anti-amyloidového léku může u určité geneticky rizikové skupiny snížit pravděpodobnost rozvoje Alzheimerovy choroby. Ačkoliv jde o malý a metodologicky omezený výzkum, představuje důležitý krok směrem k preventivní léčbě, která by mohla v budoucnu zachovat mentální zdraví u stárnoucí populace.

Jestli se optimismus výzkumníků potvrdí i v širších studiích, uvidíme v příštích letech. Naděje ale rozhodně žije.

Zdroje a odkazy: