Jak se mění délka života v Evropě?
Nedávná analýza délky života v několika evropských zemích odhalila změny v trendech délky dožití a také ukázala, jak dobře navržené národní politiky mohou omezit rizikové faktory a prodloužit život. Výzkumníci použili data ze studie Global Burden of Diseases, Injuries, and Risk Factors Study (GBD) 2021 a porovnali délku života a vystavení rizikovým faktorům v 16 zakládajících zemích Evropského hospodářského prostoru a čtyřech zemích Spojeného království.
Zpomalení růstu délky života
Vysokopříjmové země zaznamenávají neustálý růst délky života od roku 1900, s výjimkou dvou světových válek a pandemie španělské chřipky v roce 1918. Rychlost tohoto růstu se ale v průběhu let měnila.
Zatímco v období 1990 až 2011 se délka života v Evropě zvyšovala rychlým tempem, po roce 2011 došlo k jeho zpomalení. Tento trend ještě zhoršila pandemie COVID-19, která vedla k poklesu délky života ve většině evropských zemí.
V období 2019–2021, tedy během pandemie a po ní, zaznamenaly většinu evropských zemí pokles délky života. Výjimkou byly Irsko, Island, Švédsko, Norsko, Dánsko a Belgie, kde zůstala délka života stabilní. Nejvýraznější pokles byl zaznamenán v Řecku a Anglii.
Hlavní faktory ovlivňující délku života
Studie ukázala, že v období 1990 až 2011 přispěly ke zlepšení délky života především pokroky v léčbě kardiovaskulárních onemocnění a rakoviny.
Naopak v období 2011–2019 se tempo růstu zpomalilo, přičemž hlavní příčinou stagnace byly právě kardiovaskulární choroby. V letech 2019–2021 vedla ke zkrácení délky života především onemocnění dýchacích cest a další zdravotní komplikace spojené s COVID-19.
Jak se vyhnout rizikům?
Výzkumníci analyzovali nejčastější rizikové faktory spojené s úmrtím v roce 2019. Mezi hlavní příčiny kardiovaskulárních onemocnění patřily:
- Vysoký krevní tlak (systolický tlak)
- Nevyvážená strava
- Vysoká hladina LDL cholesterolu
U nádorových onemocnění byly hlavními rizikovými faktory:
- Kouření tabáku
- Nevhodná strava
- Pracovní rizika
Zajímavé je, že i když kouření tabáku stále patří mezi hlavní rizikové faktory, jeho výskyt v populaci se postupně snižuje. Naopak BMI (index tělesné hmotnosti) roste ve všech zemích a špatné stravovací návyky, nadměrná konzumace alkoholu a nízká fyzická aktivita zůstávají problémem.
Role zdravotní politiky
Výzkumníci také zkoumali dopad vládních opatření na délku života. Ukázalo se, že efektivní zdravotní politika může výrazně ovlivnit zdraví populace. Například:
- Belgie, Francie a Norsko v posledních letech zvýšily investice do diagnostiky a léčby rakoviny, což přispělo ke zlepšení délky života mezi lety 1990 a 2019.
- Výzkumy naznačují, že škrty ve financování zdravotní a sociální péče od roku 2010 mohly přispět ke zpomalení růstu délky života.
Strava a pohyb jako základ dlouhověkosti
Autoři studie zdůrazňují, že nejlepší strategií pro dlouhověkost není jen léčba nemocí, ale především prevence prostřednictvím zdravé stravy a pohybu.
Příkladem účinné strategie je Norsko, které:
- Zavedlo daň na cukr už v roce 1922
- Od 80. let aktivně spolupracovalo s potravinářským průmyslem na snižování obsahu soli v potravinách
- Spustilo akční plán pro výživu (2007–2011), který zahrnoval nejen vzdělávání, ale také opatření ke zlepšení výživy ve zdravotnických zařízeních
Podle autorů je takový komplexní přístup mnohem účinnější než pouhé vzdělávání a dobrovolné změny stravy.
Na druhou stranu, i když je fyzická aktivita klíčová pro zdraví a snížení předčasné úmrtnosti, analýza ukázala, že v evropských zemích se úroveň fyzické aktivity nezlepšila. Autoři proto doporučují systematické strategie a pobídky, které by motivovaly populaci k aktivnějšímu životnímu stylu.
Jaké ponaučení si vzít?
Studie ukazuje, že správně nastavené zdravotní politiky a prevence mohou významně prodloužit délku života. Autoři doufají, že jejich analýza pomůže tvůrcům politik pochopit, jak zpomalování růstu délky života zvrátit, a zároveň slouží jako inspirace pro země, které hledají úspěšné strategie ke zlepšení zdraví své populace.