Jak imunitní buňky přispívají k růstu aterosklerotických plaků
Ateroskleróza je hlavní příčinou srdečně-cévních onemocnění a vzniká, když se v cévách hromadí usazeniny tuků, cholesterolu a dalších látek, čímž vznikají tzv. aterosklerotické plaky. Na počátku tohoto procesu hraje klíčovou roli nadměrné množství cholesterolu, které se usazuje na stěnách tepen. Postupem času však plaky dále rostou, a to nejen kvůli hromadění tukových látek, ale také kvůli aktivitě imunitního systému.
Imunitní buňky, zejména makrofágy, se snaží tyto usazeniny odstranit. Jenže v důsledku chronického zánětu se samy dostávají do stresového stavu, hynou a přispívají k dalšímu růstu plaku. Kromě makrofágů se na tomto procesu podílejí také T-lymfocyty, konkrétně CD8+ T buňky, které se do oblasti plaku přitahují zánětlivými signály a situaci ještě více zhoršují.
V pokročilejší fázi aterosklerózy se k tomuto procesu přidává další problém – buňky hladké svaloviny v okolí plaku se začnou chovat podobně jako rakovinné buňky. Množí se a pronikají do plaku, což ještě více urychluje jeho růst. Proto se vědci snaží hledat způsoby, jak omezit migraci imunitních buněk do těchto oblastí a tím zpomalit progresi onemocnění.
Nový pohled na úlohu CD8+ T buněk
Dlouho se mělo za to, že hlavní roli v ateroskleróze hrají makrofágy a tzv. pěnové buňky. Nedávné výzkumy však odhalily, že v aterosklerotických placích jsou velmi často přítomny i CD8+ T buňky. Aby vědci lépe pochopili jejich roli, provedli experiment, při kterém kultivovali lidské aterosklerotické plaky společně s CD8+ T buňkami odebranými ze stejného pacienta.
Zjistili, že tyto T buňky se shromažďují především v blízkosti nově vznikajících krevních cév uvnitř plaku. Další analýzy pomocí pokročilých technologií, jako je sekvenování RNA na úrovni jednotlivých buněk a 3D mikroskopie, ukázaly, že buňky výstelky těchto nových cév produkují velké množství signálního proteinu CXCL12.
Nové možnosti léčby
Vědci následně zkoumali, zda tento protein hraje roli v přitahování CD8+ T buněk do plaku. Pomocí blokace jeho receptoru CXCR4 se jim podařilo výrazně snížit migraci těchto imunitních buněk do aterosklerotických plaků. Tento objev naznačuje, že by v budoucnu mohly vzniknout nové terapeutické strategie zaměřené na omezení infiltrace imunitních buněk do aterosklerotických oblastí, což by mohlo pomoci zpomalit průběh nemoci a snížit riziko srdečních příhod.
Zdroj:
LMU – Atherosclerosis: How immune cells migrate into plaques