Geny ovlivňují stárnutí a úmrtnost méně než vnější faktory

Jak velkou roli hrají geny ve stárnutí a dlouhověkosti?

Velká studie provedená na Oxfordské univerzitě se zaměřila na otázku, jaký vliv mají genetické a negenetické faktory na stárnutí, úmrtnost a výskyt nemocí. Výsledky ukazují, že životní styl a prostředí hrají mnohem větší roli než samotné geny.

Jaký vliv má prostředí na stárnutí?

Dlouho se diskutuje o tom, do jaké míry naše geny určují délku života. Nový výzkum, publikovaný v prestižním časopise Nature Medicine, využívá data z UK Biobank, což je rozsáhlá databáze zdravotních údajů stovek tisíc britských občanů.

Vědci se zaměřili na vliv prostředí (tzv. exposom) – tedy souhrn všech vnějších faktorů, které nás v životě ovlivňují, jako je životní styl, socioekonomické podmínky nebo vystavení škodlivým látkám. Studie vychází z předpokladu, že pokud by genetika hrála hlavní roli v délce života, nemohli bychom za posledních 200 let pozorovat téměř dvojnásobné prodloužení průměrné délky života, protože lidský genom se za tak krátkou dobu výrazně nezměnil.

Jaké faktory ovlivňují úmrtnost?

Vědci analyzovali 164 různých environmentálních faktorů, které mohou mít vliv na úmrtnost. V rámci analýzy se snažili odhalit nejen korelace, ale také skutečné příčinné souvislosti a vyloučit zavádějící faktory, jako je například propojení mezi příjmem domácnosti a vlastnictvím automobilu.

Výsledky ukázaly, že většina faktorů spojených s úmrtností je modifikovatelná, tedy můžeme je ovlivnit. Mezi hlavní rizikové faktory patří:

  • Kouření (nejzásadnější negativní vliv)
  • Častý pocit únavy
  • Nízký socioekonomický status (například nájemní bydlení místo vlastního domu)

Naopak mezi pozitivní faktory snižující riziko úmrtí patří:

  • Vysoký příjem domácnosti
  • Zaměstnání a vyšší vzdělání
  • Fyzická aktivita
  • Život s partnerem oproti životu o samotě

Každý z těchto pozitivních faktorů byl spojen s nejméně 20% snížením rizika úmrtí.

Jak prostředí ovlivňuje stárnutí a nemoci?

Studie také ukázala, že prostředí ovlivňuje biologické stárnutí, což bylo zjištěno pomocí tzv. proteomických hodin – nástroje vyvinutého v předchozích výzkumech, který na základě složení bílkovin v těle dokáže předpovědět riziko úmrtí a výskyt nemocí spojených se stárnutím.

Expozice, které byly spojeny jak s vyšší úmrtností, tak s rychlejším biologickým stárnutím, zahrnovaly:

  • Kouření (spojené s 21 ze 25 analyzovaných nemocí)
  • Nízký příjem a socioekonomická deprivace
  • Častý pocit únavy

Výsledky ukazují, že nemoci spojené se stárnutím často přicházejí v kombinaci a že mnohé environmentální faktory přispívají k více onemocněním najednou.

Jak velkou roli hrají geny?

Genetika samozřejmě není bez významu. Některé nemoci jsou způsobeny jedinou genetickou mutací, ale většina běžných chorob souvisí s polygenetickými rizikovými faktory. Studie analyzovala genetické rizikové skóre pro 22 hlavních nemocí a zjistila, že:

  • Genetika vysvětlovala pouze 2 % rozdílů v úmrtnosti, zatímco exposom měl na svědomí až 17 % rozdílů.
  • Největší vliv na úmrtnost měly věk a pohlaví (ženy měly nižší riziko úmrtí než muži).
  • Genetické faktory byly významnější u některých onemocnění, jako je demence, rakovina prsu, prostaty a kolorektální karcinom.
  • Naopak prostředí bylo mnohem důležitější u nemocí plic, srdce a jater.

Vědci tedy došli k závěru, že geny sice hrají roli, ale pro většinu nemocí a pro celkové zdraví je mnohem důležitější životní styl a prostředí, ve kterém žijeme.

Co z toho plyne?

Podle hlavní autorky studie, profesorky Cornelie van Duijn, jsou výsledky jasným důkazem toho, že zlepšení životních podmínek, podpora zdravého životního stylu a omezení kouření mohou významně snížit riziko předčasné smrti.

Dr. Austin Argentieri, hlavní výzkumník z Oxfordské univerzity, dodává:
„Naše analýza exposomu poskytuje dosud nejkomplexnější přehled o tom, jak prostředí a životní styl ovlivňují stárnutí a předčasnou smrt. Výsledky zdůrazňují důležitost zaměřit se na prostředí, ve kterém žijeme, a na naše socioekonomické podmínky pro prevenci mnoha nemocí.“

Profesor Bryan Williams z Britské nadace pro zdraví srdce pak upozorňuje:
„Vaše příjmy, místo bydliště a původ by neměly určovat, jak dlouhý a zdravý život budete mít. Tato průlomová studie však potvrzuje, že pro mnoho lidí to bohužel stále platí.“

Závěr

Tento výzkum přináší silný argument pro to, že zdravý životní styl a dobré životní podmínky mohou významně prodloužit život a snížit riziko nemocí spojených se stárnutím. Ačkoli genetika hraje v některých případech roli, většina faktorů ovlivňujících délku života je v našich rukou.

Zdroj:
Oxfordská studie o vlivu genetických a negenetických faktorů na stárnutí