Návrhy na rozšíření klinických studií se zdají být příliš malé na to, aby vedly ke smysluplné změně

Reforma klinických zkoušek: Jak snížit náklady a zrychlit vývoj léčiv

Vývoj nových léků je dnes mimořádně drahý a zdlouhavý proces, jehož náklady často znemožňují příchod potenciálně přelomových terapií na trh. Současná regulace, zejména ve Spojených státech a Evropě, je stále přísnější, což sice může přispívat k bezpečnosti, ale zároveň vytváří překážky pro inovace. Řada odborníků proto volá po reformě systému klinických zkoušek, aby se tyto bariéry snížily a vývoj léčiv byl efektivnější.


Rostoucí náklady na vývoj léčiv

Za poslední dvě desetiletí se náklady na vývoj léčiv více než zdvojnásobily. Zatímco v roce 2000 stačilo na dokončení fáze 1 klinických zkoušek v USA nebo EU přibližně 15 milionů dolarů, dnes je tato částka často 30 až 40 milionů dolarů. To znamená, že mnoho potenciálních terapií se vůbec nedostane za fázi preklinického výzkumu. Hlavní důvody vysokých nákladů zahrnují:

  • Přísné požadavky na Good Manufacturing Practice (GMP),
  • Náročné administrativní procesy,
  • Vyšší počet testů a studií vyžadovaných regulačními orgány, jako je FDA nebo EMA.

Alternativní přístupy: Příklad Austrálie

Austrálie ukazuje, že náklady na klinické zkoušky mohou být výrazně nižší. Díky méně centralizovanému systému a větší důvěře v nezávislé etické komise mohou být klinické studie v Austrálii až o polovinu levnější než ve Spojených státech nebo Evropě. Asi 10 % všech raných fází klinických studií se proto dnes realizuje právě tam. Tento příklad naznačuje, že decentralizace a omezení administrativní zátěže mohou přinést výrazné úspory, aniž by došlo k ohrožení bezpečnosti pacientů.


RECOVERY trial: Ukázka efektivity

Pandemie COVID-19 přinesla průlom v tom, jak lze klinické zkoušky organizovat. RECOVERY trial, velká studie zaměřená na zkoumání účinnosti steroidů při léčbě COVID-19, ukázala, že:

  • Náklady na tuto zkoušku byly zlomkem tradičních klinických studií – přibližně 1/80 nákladů běžného randomizovaného kontrolovaného pokusu (RCT).
  • Díky jasně definovaným cílům a efektivní organizaci byla studie rychlá a ušetřila statisíce životů.

Tento přístup ukazuje, že pokud se klinické zkoušky soustředí na klíčové otázky a sníží se byrokratická zátěž, lze dosáhnout nejen úspor, ale také rychlejších výsledků.


Proč je reforma důležitá?

Současný systém regulace a klinických zkoušek nahrává velkým farmaceutickým společnostem, které mají prostředky na zvládnutí vysokých nákladů. Malé firmy a výzkumné týmy, které často přinášejí inovativní nápady, jsou tímto systémem penalizovány. Výsledkem je:

  • Menší konkurence na trhu,
  • Pomalejší tempo inovací,
  • „Neviditelný hřbitov“ terapií, které se nikdy nedostaly k pacientům.

Jak může vypadat změna?

Změny by mohly zahrnovat:

  1. Modernizaci klinických zkoušek – snížení nákladů a zjednodušení procesů, například podle vzoru RECOVERY trial.
  2. Decentralizaci regulace – větší zapojení regionálních nebo nezávislých etických komisí.
  3. Vytvoření globálního ekosystému – spolupráce napříč zeměmi s méně nákladnými systémy regulace, například v rámci lékařského turismu.

Například projekt Clinical Trials Abundance navrhuje, aby Spojené státy vytvořily systém inspirovaný RECOVERY trial, který by zlevnil a zrychlil schvalování léčiv. Takový systém by umožnil provádět více klinických zkoušek za méně peněz a zodpovědět i otázky, které jsou dnes považovány za příliš nákladné.


Výhled do budoucna

S rostoucími náklady na zdravotní péči, které by do roku 2032 mohly tvořit až 20 % HDP v USA, je potřeba reformovat systém klinických zkoušek naléhavější než kdy dříve. Efektivnější procesy by nejen snížily náklady na vývoj léčiv, ale také urychlily jejich dostupnost pro pacienty. Zároveň by otevřely prostor pro nové otázky a inovace, které by za současných podmínek zůstaly nezodpovězené.


Zdroje: