Přirozená ochrana rakovinných buněk
Výzkum popsaný v časopise Aging odhalil specifickou podskupinu fibroblastů, která podporuje nádory u rakoviny vaječníků a chrání je před škodlivými účinky léčby. Ovariální rakovina je velmi nebezpečná nejen kvůli vysoké úmrtnosti, ale i kvůli častému návratu nemoci. Léky obsahující platinu jsou sice běžně účinné, ale rakovina vaječníků si rychle vyvíjí rezistenci vůči těmto látkám, což velmi zhoršuje prognózu pacientů, i přes možnosti moderní léčby.
Fibroblasty v prostředí nádoru nejsou tvořeny jen samotnými rakovinnými buňkami. Speciální typ těchto buněk, tzv. rakovinou asociované fibroblasty (CAFs), napomáhají růstu nádoru a komunikují s rakovinnými buňkami prostřednictvím chemických signálů. Tyto buňky rovněž mění extracelulární matrici (ECM) kolem nádoru, což značně komplikuje doručení léčiv přímo k buňkám rakoviny. I když je prostředí nádorů obvykle velmi zánětlivé, což by mohlo podpořit imunoterapii, jedna konkrétní látka – biglykan – účinnost těchto terapií brzdí.
CAFs jsou navíc různorodé a pocházejí z různých buněk, například z klidových fibroblastů, svalových buněk nebo buněk cév. Mnohé mají původ v kmenových buňkách, což jim dodává různorodé vlastnosti a odlišnou roli v procesu růstu nádoru. Vědci již dříve rozdělili tyto fibroblasty do různých podskupin, aby mohli přesněji cílit léčbu na různé typy rakovinných buněk.
Typ dCAF a jeho riziko pro pacienty
Tato studie rozdělila fibroblasty do tří kategorií: myofibroblastické (myCAFs), zánětlivé (iCAFs) a desmoplastické (dCAFs). Právě desmoplastické fibroblasty jsou spojeny s horšími prognózami pacientů. Každý typ má specifické geny a odlišné umístění v tkáni. Zatímco myCAFs vyjadřují geny pro svalové funkce a iCAFs geny zánětlivých faktorů, dCAFs vyjadřují geny související s tvorbou kolagenu.
Studie zjistila, že nádory s nízkým podílem dCAFs jsou méně agresivní než nádory s vysokým podílem těchto fibroblastů. U skupiny s vysokým obsahem dCAFs byly také nalezeny geny související s rezistencí vůči platinovým léčivům, což ztěžuje léčbu. Vysoký podíl dCAFs znamená tužší a pevnější nádory, což také komplikuje doručování léčiv.
Pomocí analýzy genové exprese vytvořili vědci prognostický test založený na strojovém učení, který ukazuje, že pacienti s vyššími hladinami dCAF genů mají vyšší pravděpodobnost úmrtí na rakovinu i přes moderní léčbu.
Naděje na cílenou terapii
I když se autoři studie nezabývali přímým odstraněním dCAF, naznačili, že by se tento typ buněk mohl stát slibným cílem pro nové terapie. Pokud se najde způsob, jak tyto buňky účinně oslabit nebo eliminovat, mohla by se významně zlepšit prognóza nejen u rakoviny vaječníků, ale i u mnoha dalších typů rakoviny.
Zdroje
- Siegel, R. L., et al. (2023). Cancer statistics, 2023. CA: a cancer journal for clinicians, 73(1), 17-48.
- Gaillard, S., et al. (2021). Lurbinectedin versus pegylated liposomal doxorubicin or topotecan… Gynecologic oncology, 163(2), 237-245.
- Rimal, R., et al. (2022). Cancer-associated fibroblasts: Origin, function… Advanced drug delivery reviews, 189, 114504.
- Zheng, S., et al. (2023). Dissecting the role of cancer‐associated fibroblast-derived biglycan… Clinical and Translational Medicine, 13(2), e1189.
- Guo, J., et al. (2020). Emerging nano drug delivery systems… Molecular pharmaceutics, 17(4), 1028-1048.
- Feig, C., et al. (2013). Targeting CXCL12 from FAP-expressing carcinoma-associated fibroblasts… PNAS, 110(50), 20212-20217.
- Huang, J., et al. (2023). The origin, differentiation, and functions of cancer-associated fibroblasts… Cellular and Molecular Gastroenterology and Hepatology.
- Kanzaki, R., & Pietras, K. (2020). Heterogeneity of cancer-associated fibroblasts… Cancer science, 111(8), 2708-2717.
- Öhlund, D., et al. (2017). Distinct populations of inflammatory fibroblasts and myofibroblasts… Journal of Experimental Medicine, 214(3), 579-596.