Insilico Medicine se stává jednorožcem: Firma získala 110 milionů dolarů na vývoj léků pomocí AI Společnost Insilico Medicine, která se specializuje na objevování léků pomocí umělé inteligence, oznámila získání 110 milionů dolarů v rámci investičního kola Series E. Tyto prostředky budou využity na urychlení klinických studií a zdokonalení jejích AI platforem. Díky této investici byla…

Expozom hraje desetkrát větší roli v riziku úmrtnosti než genetika, ukazuje nový výzkum Dlouhodobě se vedou debaty o tom, do jaké míry ovlivňuje genetika naše zdraví a délku života. Nový výzkum publikovaný v prestižním časopise Nature Medicine nyní ukazuje, že klíčovým faktorem je expozom – souhrn všech environmentálních vlivů, kterým jsme během života vystaveni. Podle…

Junction získává 18 milionů dolarů na podporu decentralizované zdravotní péče Americká zdravotnická technologická společnost Junction (dříve známá jako Vital) oznámila úspěšné uzavření investičního kola Series A, ve kterém získala 18 milionů dolarů. Cílem firmy je podpořit přechod zdravotnictví k decentralizovaným modelům péče – tedy k přístupu, který umožňuje pacientům monitorovat své zdraví kdykoliv a odkudkoliv…

ReParris: Revoluční přístup k léčbě stárnutí Biotechnologická společnost ReParris vstupuje na scénu s ambiciózním cílem – přeměnit stárnutí z nevyhnutelného procesu na léčitelný stav. Zaměřuje se na vývoj malých molekul, které cílí na chronický zánět a regeneraci poškozených tkání, čímž chce zpomalit či dokonce zvrátit nemoci spojené se stářím. Tento inovativní startup založili R Rex…

Desátá úroveň dlouhověkosti: Systémová reverze stárnutí Věda o dlouhověkosti se neustále rozvíjí a hledá nové způsoby, jak nejen zpomalit stárnutí, ale také ho aktivně zvrátit. Jedním z nejpokročilejších přístupů v této oblasti je tzv. systémová reverze stárnutí – tedy terapie zaměřené na zastavení nebo dokonce odstranění poškození souvisejícího s věkem v celém těle. Na rozdíl…

Life Biosciences se chystá na první klinické studie částečného epigenetického přeprogramování Společnost Life Biosciences, kterou spoluzaložil Dr. David Sinclair z Harvardu, se připravuje na historický okamžik – zahájení prvních klinických studií částečného epigenetického přeprogramování u lidí. Tento přístup, který byl poprvé prokázán na myších v roce 2020, má potenciál obnovit zrak a bojovat proti věkem…

Jak lze ovlivnit škodlivé účinky stárnoucích buněk? Před téměř 15 lety bylo poprvé prokázáno, že odstranění senescentních buněk může mít omlazující účinky na tkáně stárnoucích myší. Dnes je výzkum buněčné senescence jedním z nejrychleji rostoucích oborů v oblasti biotechnologií a stárnutí. Senescentní buňky nejsou jen „nečinné“ – aktivně produkují škodlivé látky, což přispívá k zánětům,…

Buněčné stárnutí a kognitivní úpadek: Nové poznatky z výzkumu Nová studie publikovaná v Aging Cell prokázala přímou souvislost mezi buněčným stárnutím a kognitivním úpadkem u myší. Tento výzkum potvrzuje, že věkem podmíněné změny v mozku nejsou u všech jedinců stejné – zatímco někteří si zachovávají kognitivní funkce až do vysokého věku, jiní zaznamenávají výrazné zhoršení.…

Jak hypoxie a buněčné stárnutí ovlivňují plíce při stárnutí? Hypoxie – tedy nedostatek kyslíku v tkáních – hraje klíčovou roli v udržování rovnováhy v plicích. Tento proces řídí hypoxií indukovaný faktor (HIF), který umožňuje buňkám přizpůsobit se nízké hladině kyslíku. Avšak jak stárneme, dysregulace HIF může vést ke zhoršení plicních funkcí, přispívat k chronickému zánětu,…

Mohou senolytické terapie zabránit vzniku šedého zákalu? Šedý zákal (katarakta) je jednou z nejčastějších příčin slepoty u starších lidí. Dochází k němu postupně, když čočka oka ztrácí průhlednost. Nedávné studie ukazují, že významnou roli v tomto procesu hraje buněčné stárnutí (senescence). Mohly by tedy senolytické terapie, které odstraňují stárnoucí buňky, pomoci oddálit nebo dokonce zabránit…

Exposom: Jak prostředí ovlivňuje naše zdraví více než genetika Nový výzkum potvrzuje, že genetická predispozice hraje v našem zdraví menší roli, než se dříve myslelo. Mnohem větší vliv má exposom – souhrn všech vnějších faktorů, kterým je člověk během života vystaven. Tento koncept získává stále větší pozornost, protože podle vědců exposom ovlivňuje riziko úmrtnosti až…

Jak zdraví střev ovlivňuje stárnutí mozku a kognitivní funkce? Složení střevního mikrobiomu – tedy souboru mikroorganismů žijících v našich střevech – se s věkem mění a tyto změny mohou podporovat chronický zánět a přispívat k neurodegenerativním onemocněním, jako jsou Alzheimerova a Parkinsonova choroba. Nová studie nejen potvrzuje tento vztah, ale zároveň přináší nový pohled na…

Jak se mění délka života v Evropě? Nedávná analýza délky života v několika evropských zemích odhalila změny v trendech délky dožití a také ukázala, jak dobře navržené národní politiky mohou omezit rizikové faktory a prodloužit život. Výzkumníci použili data ze studie Global Burden of Diseases, Injuries, and Risk Factors Study (GBD) 2021 a porovnali délku…

Dlouhodobé užívání protizánětlivých léků může snížit riziko demence Neurodegenerativní onemocnění, jako je demence, jsou často spojena s chronickým zánětem. Nabízí se tedy otázka – může snížení zánětu pomoci snížit riziko těchto nemocí? Výzkumy se na tuto otázku snaží odpovědět již delší dobu, avšak výsledky zatím nejsou jednoznačné. Některé studie naznačují, že užívání běžných protizánětlivých léků…

Makrofágy a jejich role v regeneraci srdeční tkáně Proces hojení tkání po poranění je složitá a přesně naplánovaná spolupráce mezi imunitními buňkami, různými typy somatických buněk v postižené tkáni a kmenovými buňkami, které tuto tkáň podporují. Velká část výzkumu v oblasti regenerativní medicíny se soustředí na makrofágy – důležité buňky vrozeného imunitního systému. Makrofágy hrají…

Budoucnost regulace léků: Mění se pravidla hry? Regulace vývoje a schvalování léků je dlouhodobě pevně v rukou úřadů, jako je FDA (Food and Drug Administration) v USA. Tento systém však může v blízké budoucnosti projít zásadními změnami, které by mohly urychlit přístup pacientů k novým léčivům a snížit náklady na jejich vývoj. Nové návrhy zahrnují…

Petoův paradox pod drobnohledem: Opravdu větší zvířata netrpí rakovinou častěji? Petoův paradox, který říká, že větší zvířata nejsou vystavena vyššímu riziku rakoviny navzdory většímu počtu buněk, je jedním z fascinujících biologických fenoménů. Nová studie publikovaná v Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) však tvrdí, že paradox možná vůbec neexistuje. Podle této analýzy, která…

Glymfatický systém: Klíč k čištění mozku a prevenci neurodegenerativních onemocnění Vědci v posledních letech odhalili glymfatický systém, což je speciální „odpadní“ systém mozku, který umožňuje odvádění mozkomíšního moku a s ním i metabolického odpadu. Tento systém hraje klíčovou roli ve zdraví mozku, ale s věkem jeho funkce slábne, což může přispívat ke vzniku neurodegenerativních onemocnění,…