Současné trendy ve financování biotechnologií a vývoje léčiv
Investiční prostředí v oblasti biotechnologií a farmacie dlouhodobě vykazuje vysokou míru averze k riziku. V rámci vývoje nových léčiv existuje takzvané údolí smrti, které odděluje fázi preklinického výzkumu od zahájení prvních klinických studií u lidí. Investoři mají tendenci upřednostňovat již rozjeté klinické projekty před financováním rizikovějších preklinických programů, což vede k zániku řady iniciativ, které nedokážou zajistit dostatek prostředků pro přechod do klinické fáze.
Současný trh se vyznačuje polarizací investic. Kapitál se často koncentruje do úzce vymezených oblastí, které jsou v daném období považovány za perspektivní. V posledních letech se tato tendence prohloubila a značný objem finančních prostředků směřuje do projektů zaměřených na buněčné přeprogramování. Ostatní oblasti vývoje léčiv se setkávají s výraznějším odlivem kapitálu, což představuje riziko pro dlouhodobou udržitelnost širšího spektra biotechnologického výzkumu.
Vývoj v oblasti epigenetického přeprogramování
Oblast částečného epigenetického přeprogramování v současnosti disponuje významným objemem kapitálu. Společnosti jako Retro Bio, NewLimit a Life Biosciences získaly v nedávné době prostředky na rozvoj svých programů. K těmto subjektům se řadí také Altos Labs, disponující rozsáhlým kapitálovým zázemím. Očekává se, že během následující dekády bude výzkumná komunita schopna definovat základní principy tvorby terapeutik založených na mechanismech buněčného přeprogramování.
Konkrétní příklady firemního postupu dokumentují nedávné milníky v oboru. Společnost NewLimit v rámci série C financování získala 435 milionů dolarů a oznámila plán zahájit klinické hodnocení u lidí dříve, než bylo původně plánováno, a to na základě identifikace slibného kandidáta na léčbu. Společnost Retro Biosciences v rámci dalšího investičního kola dosáhla ocenění 1,8 miliardy dolarů. Tato společnost uvádí, že během tří let dokázala postoupit od laboratorního výzkumu k prvnímu klinickému kandidátovi, přičemž se zaměřuje na buněčnou terapii, tkáňové přeprogramování a proteinové inženýrství s využitím umělé inteligence.
Srovnání s výzkumem senolytik
Pozorovatelé trhu poukazují na skutečnost, že preference investorů se v případě epigenetického přeprogramování odchýlily od jiných směrů v medicíně zaměřené na procesy stárnutí, konkrétně od senolytických terapií. Senolytika, jejichž cílem je eliminace senescentních buněk, byla rozvíjena dříve a disponují obsáhlým portfoliem dat ze studií na zvířecích modelech, která ukazují na možnost zpomalení či zvrácení dysfunkcí spojených s věkem. Skutečnost, že se pozornost kapitálu soustředila primárně na epigenetické přeprogramování, ilustruje mechanismus, kdy se popularita určité oblasti stává faktorem, který samočinně přitahuje další investice na úkor jiných, vědecky podložených směrů.