Nový pohled na Alzheimerovu chorobu se zaměřuje na energetickou rovnováhu mozku
Nová studie z University Hospitals Cleveland Medical Center nabízí odlišný pohled na Alzheimerovu chorobu, přičemž se zaměřuje spíše na energetickou rovnováhu v mozku než na problematiku toxických usazenin. Výzkum naznačuje, že obnova buněčné energie by mohla představovat odlišný přístup k léčbě onemocnění.
V rámci experimentů na myších a lidské mozkové tkáni postižné Alzheimerovou chorobou výzkumníci zjistili, že obnova rovnováhy molekuly klíčové pro buněčnou energii vedla k výraznému obratu v poškození připomínajícím Alzheimerovu chorobu [1]. Tato zjištění, publikovaná v časopise *Cell Reports Medicine*, neuvádějí vyléčení, avšak naznačují nové možnosti v přístupu k této nemoci.
Středem výzkumu je molekula NAD+ (nikotinamidadenin-dinukleotid), která se nachází v každé buňce těla. NAD+ pomáhá buňkám přeměňovat živiny na využitelnou energii a opravovat každodenní poškození. Je obzvláště důležitá v orgánech, které pracují nepřetržitě, včetně mozku.
Výzkumníci zkoumali dva myší modely Alzheimerovy choroby a rovněž lidskou mozkovou tkáň od pacientů s Alzheimerovou chorobou. Ve všech případech byl zaznamenán stejný vzor: závažné vyčerpání NAD+ [1]. Dr. Andrew A. Pieper, ředitel Brain Health Medicines Center v Harrington Discovery Institute, k tomu uvedl: „Hladina NAD+ přirozeně klesá s věkem. Když NAD+ klesne pod potřebné úrovně, buňky nemohou efektivně provádět základní udržovací a přežívací funkce.“ Mozek, který spotřebovává přibližně 20 % celkové energie těla, ačkoli tvoří jen asi 2 % jeho hmotnosti, může být tomuto energetickému deficitu zvláště náchylný.
Namísto přímého cílení na amyloidní plaky – lepivé shluky proteinů dlouho považované za hlavní příčinu Alzheimerovy choroby – se tým zaměřil na obnovu rovnováhy NAD+. Použili experimentální lék s názvem P7C3-A20, který je navržen tak, aby stabilizoval hladiny NAD+, aniž by je nadměrně zvyšoval.
Výsledky u myších modelů přinesly nová data. U myší s raným stadiem onemocnění léčba blokovala rozvoj Alzheimerovy choroby. U myší s pokročilým onemocněním došlo k zvrácení charakteristických změn v mozku, včetně akumulace amyloidu a tau proteinu, a k plnému obnovení kognitivních funkcí. Hladiny fosforylovaného tau 217 v krvi, klíčového biomarkeru používaného ve výzkumu Alzheimerovy choroby u lidí, se rovněž vrátily k normálu [1]. Dr. Pieper dále uvedl: „Více než století byla Alzheimerova choroba považována za nevratnou. Naše experimenty poskytují důkaz principu, že některé formy demence nemusí být nevyhnutelně trvalé.“
Podstatným zjištěním je, že ke zlepšení symptomů došlo bez přímého útoku na amyloidní plaky, což naznačuje, že degenerace mozku může být v značné míře poháněna metabolickým selháním stejně jako toxickou akumulací. Dr. Charles Brenner, hlavní vědecký poradce pro Niagen, zdůraznil význam energetické rovnováhy. Uvedl: „Mozek spotřebovává přibližně 20 % energie těla a má vysokou potřebu NAD+ pro produkci buněčné energie a opravu DNA.“ NAD+ dle jeho slov pomáhá neuronům adaptovat se na stres a podporuje dlouhodobé zdraví mozku.
Tento nový rámec chápání by mohl mít důsledky i mimo Alzheimerovu chorobu. Předchozí práce ze stejné laboratoře ukázala, že obnova rovnováhy NAD+ urychlila zotavení po těžkém traumatickém poranění mozku, což naznačuje širší roli v neuroprotekci.
Přestože data ukazují na možný směr výzkumu, výzkumníci pečlivě vymezují hranice. Studie byla prováděna výhradně na zvířecích modelech. „Alzheimerova choroba je komplexní, multifaktoriální, unikátně lidské onemocnění. Účinnost na zvířecích modelech nezaručuje stejné výsledky u lidských pacientů,“ upozornil Dr. Pieper. Žádný lék dosud nebyl testován na lidech s cílem zvrátit Alzheimerovu chorobu. Tým rovněž varoval před předpokladem, že volně prodejné doplňky stravy zvyšující hladiny NAD+ představují zkratku. Některé doplňky mohou zvýšit hladiny NAD+ příliš vysoko, což bylo u určitých zvířecích modelů spojeno s rizikem rakoviny. Dr. Pieper poznamenal: „P7C3-A20 naopak umožňuje buňkám obnovit a zachovat vhodnou rovnováhu NAD+ pod stresem, aniž by hladiny NAD+ zvyšoval na nadměrné úrovně.“ Každý, kdo uvažuje o doplňcích modulujících NAD+, by se měl poradit s lékařem.
Zatímco farmaceutický překlad těchto zjištění zůstává v horizontu let, studie podtrhuje význam odolnosti mozku. Dr. Pieper zdůraznil opatření v životním stylu, která jsou již spojena s nižším rizikem demence. Patří sem dostatečný spánek, dodržování diety MIND nebo středomořské stravy, udržování fyzické a kognitivní aktivity, udržování sociálních kontaktů, řešení ztráty sluchu, ochrana hlavy před zraněním, omezení alkoholu a kontrola kardiovaskulárních rizikových faktorů, jako je vysoký krevní tlak a kouření. Tyto kroky sice nemusí zvrátit Alzheimerovu chorobu, avšak podporují stejný princip zdůrazněný studií, a sice udržení vyvážených a odolných mozkových systémů co nejdéle.
Výzkumný tým plánuje prozkoumat, zda by obnova energetické rovnováhy mozku mohla pomoci i u jiných neurodegenerativních onemocnění spojených s věkem. Prozatím tato zjištění slouží jako připomínka, že pokrok nemusí vždy vycházet z přímého útoku na nemoc. Někdy přichází z položení jednodušší otázky: co se stane, když mozek konečně získá energii, kterou potřebuje k regeneraci?
[1] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/41435831/