Evropská komise v prosinci 2025 představila rozsáhlý balíček opatření, který má za cíl modernizovat zdravotnický sektor v EU. Tato strategie stojí na třech hlavních pilířích: podpoře biotechnologií (Biotech Act), reformě pravidel pro zdravotnické prostředky a ambiciózním plánu pro boj s nemocemi srdce (Safe Hearts Plan).
Cílem není pouze zlepšení zdraví obyvatel, ale také posílení ekonomické konkurenceschopnosti Evropy vůči USA a Číně. Zdravotnický sektor je pro EU klíčový – jen biotechnologie vytvářejí přes 900 000 pracovních míst a do ekonomiky přispívají částkou kolem 40 miliard eur.
Biotech Act: Evropa jako centrum inovací
Nový zákon o biotechnologiích (Biotech Act) má vyřešit hlavní slabinu Evropy – neschopnost přetavit špičkový výzkum v komerční úspěch.
- Investice: Ve spolupráci s Evropskou investiční bankou (EIB) vznikne pilotní projekt, který má do sektoru zmobilizovat až 10 miliard eur.
- Zrychlení schvalování: U strategických projektů by se doba pro udělení povolení měla zkrátit na maximálně 8 až 10 měsíců.
- Regulační pískoviště: Vzniknou kontrolovaná prostředí (tzv. sandboxy), kde budou firmy moci testovat průlomové terapie využívající AI a data bez zbytečné administrativní zátěže.
Reforma zdravotnických prostředků
Současná pravidla pro zdravotnické prostředky (jako jsou kardiostimulátory nebo diagnostické testy) byla kritizována za přílišnou byrokracii, která dopadala hlavně na malé a střední podniky.
- Konec pětiletých cyklů: Návrh odstraňuje povinnost přecertifikace každých pět let. Místo toho budou prováděny periodické kontroly podle míry rizika daného zařízení.
- Digitalizace: Většina procesů, včetně návodů k použití a technické dokumentace, přejde do digitální podoby.
- Úspory: Komise odhaduje, že snížení administrativní zátěže ušetří firmám až 3,3 miliardy eur ročně.
Safe Hearts Plan: Boj proti nejčastější příčině úmrtí
Kardiovaskulární onemocnění jsou v EU zodpovědná za 1,7 milionu úmrtí ročně a evropskou ekonomiku stojí zhruba 282 miliard eur.
- Cíl 2035: Plán si klade za cíl snížit počet úmrtí na srdeční choroby o 25 % do roku 2035.
- Prevence a AI: Důraz bude kladen na včasnou detekci pomocí umělé inteligence a personalizované predikční nástroje.
- Snižování nerovností: Mezi členskými státy existují propastné rozdíly (například v Bulharsku je úmrtnost na srdeční choroby až 6x vyšší než ve Francii). EU proto zavede společné srovnávací přehledy (dashboardy) pro sledování těchto rozdílů.
Bez zásadních kroků hrozí, že v důsledku stárnutí populace a životního stylu vzroste výskyt těchto onemocnění do roku 2050 až o 90 %. Balíček nyní míří k projednání do Evropského parlamentu a Rady EU, přičemž první reálné dopady v praxi se očekávají přibližně za dva roky.