Existuje mnoho teorií, proč ženy obvykle žijí déle než muži, ale detailní vysvětlení těchto mechanismů stále chybí. Ani pohled na jiné druhy nám nepřináší jednoznačné odpovědi. I mezi savci existují druhy, kde samice žijí déle než samci, což zpochybňuje teorie založené pouze na kulturních a životních návycích u lidí. Na druhou stranu, u některých druhů tomu tak není, což komplikuje většinu biochemických a evolučních vysvětlení.
Ukazuje se, že rozdíly v délce života a stárnutí mezi pohlavími existují napříč různými druhy. U mnoha savců žijí samice déle, zatímco u ptáků jsou naopak delší životností obdařeni samci. V lidské populaci žijí ženy v průměru o pět let déle než muži. Paradoxně však bývají ženy v pozdějším věku, zejména po menopauze, křehčí a jejich období zdraví nemusí být delší než u mužů.
Nemoci spojené s věkem se často projevují odlišně u mužů a žen. Například v roce 2018 vykazovali muži starší 65 let vyšší úmrtnost na rakovinu, kardiovaskulární onemocnění, mrtvici a cukrovku 2. typu. Naopak ženy měly vyšší úmrtnost na Alzheimerovu chorobu, chřipku a zápal plic. Navíc ženy jsou náchylnější k autoimunitním onemocněním. Tyto rozdíly si zaslouží více pozornosti, zejména s ohledem na očekávané zdvojnásobení podílu starších lidí na celosvětové populaci z 12 % na 22 % mezi lety 2015 a 2050.
Jedním z možných důvodů, proč se u různých pohlaví projevují některé stáří související projevy častěji, jsou pohlavní chromozomy. U savců jsou samice označovány jako XX a samci jako XY, přičemž přítomnost Y chromozomu aktivuje vývoj mužských pohlavních žláz a sekundárních pohlavních znaků. I když savci sdílejí evolučně podobné pohlavní chromozomy, v přírodě nežijí všechny samice déle než samci. Pokud však ano, jejich střední délka života bývá o zhruba 20 % delší. Výzkum, jak složení pohlavních chromozomů ovlivňuje délku života, je stále aktivní oblastí bádání.