Inhibice molekuly microRNA-128-3p představuje novou nadějnou metodu pro obnovu svalové hmoty a léčbu svalových atrofií u pacientů

Souvislost mezi užíváním agonistů receptorů GLP-1 a úbytkem svalové hmoty vedla k nárůstu výzkumných aktivit zaměřených na prevenci svalové atrofie. Tento trend se přenáší i do širší oblasti medicíny, neboť mechanismy vyvíjené pro pacienty léčené agonisty GLP-1 jsou potenciálně využitelné i při řešení úbytku svalové hmoty spojeného s přirozeným procesem stárnutí.

Nové poznatky v oblasti regulace svalové tkáně

Vědecký tým se zaměřil na inhibici specifické molekuly microRNA, konkrétně miR-128-3p, jakožto způsob stimulace růstu svalů u laboratorních modelů. Výzkum, na němž spolupracuje společnost Elenae Therapeutics, se v počáteční fázi zaměřuje na závažné klinické indikace, jako je obnova srdečního svalu po infarktu myokardu. Technologie založená na využití antisenzních oligonukleotidů k inhibici miR-128-3p prokázala u starých myší schopnost obnovit svalovou hmotu a její funkčnost.

Výsledky experimentů na zvířecích modelech

Kromě zlepšení parametrů srdeční činnosti po infarktu vykazovala inhibice miR-128-3p pozitivní vliv i u zvířecích modelů s diagnózou Duchennovy svalové dystrofie. Výzkumníci pozorovali u myších a prasečích modelů zmírnění patologických změn v kosterním i srdečním svalstvu. Z molekulárního hlediska vede tato inhibice ke spuštění transkripční odpovědi, která aktivuje mitochondriální procesy a současně potlačuje zánětlivé a fibrotické signální dráhy.

Implikace pro výzkum dlouhověkosti

Změny vyvolané inhibicí miR-128-3p vykazují podobnost s účinky dosud známých intervencí spojovaných s podporou dlouhověkosti. Lokalita miR-128-1 na chromozomu 2q21.3 je u lidí spojována s variabilitou v síle stisku ruky, funkcí plic a kardiometabolickými parametry. Zjištění naznačují, že miR-128-3p působí jako regulátor procesů spojených se stárnutím svalové tkáně. Další vývoj v této oblasti se bude soustředit na ověření bezpečnosti a účinnosti této strategie v klinickém prostředí, přičemž potenciální využití pro léčbu věkem podmíněných svalových patologií zůstává předmětem dalšího odborného zkoumání.