Souvislost mezi složením střevního mikrobiomu a průběhem degenerativních procesů stárnutí je předmětem nového výzkumu, který se zaměřuje na mechanismus ovlivňující imunitní reakci při ischemické cévní mozkové příhodě. Vědecké poznatky ukazují, že metabolit indol, produkovaný střevními bakteriemi, aktivuje procesy, které zhoršují zánětlivou imunitní odpověď organismu po mozkové ischémii, což vede k rozsáhlejšímu poškození tkání.
Role střevního mikrobiomu a mechanismus účinku
Výzkumný tým identifikoval korelaci mezi zvýšeným výskytem bakterií Escherichia coli produkujících indol a nepříznivým klinickým vývojem u pacientů i laboratorních modelů po ischemické mrtvici. Zásadním článkem tohoto procesu je aktivace aryl hydrocarbon receptoru (AHR) v dendritických buňkách, která je vyvolána právě působením mikrobiálního indolu.
Tato kaskáda reakcí byla podrobně popsána v rámci mechanismu označovaného jako mikrobiota-AHR osa. Tato osa programuje imunitní odpověď ve střevech ještě předtím, než dojde k samotnému poškození mozkové tkáně. V rámci experimentů bylo zjištěno, že cílené odstranění AHR v dendritických buňkách vede k lepším výsledkům po prodělané mrtvici, neboť dochází k zachování integrity střevních dendritických buněk a změně jejich transkripčních signatur.
Potenciál terapeutické intervence
Studie naznačuje, že farmakologická inhibice receptoru AHR představuje možný způsob, jak ovlivnit imunitní systém v kontextu neurologického poškození. Při blokaci AHR dochází k akumulaci dendritických buněk původem ze střev v mozkových plenách, což je doprovázeno zvýšeným výskytem regulačních T buněk a následným snížením neurozánětu.
Data potvrzují, že negativní vlivy spojené s přítomností bakterií produkujících indol či transplantací mikrobioty od pacientů s mrtvicí lze u zvířecích modelů zmírnit právě eliminací AHR v dendritických buňkách. Tyto závěry ukazují, že metabolismus tryptofanu prostřednictvím střevní mikroflóry představuje biologický cíl, který by mohl být v budoucnu využit pro terapeutické účely při léčbě následků cévních mozkových příhod. Podrobné výsledky výzkumu byly publikovány v odborném zdroji pod označením doi.org/10.1016/j.cell.2026.09.013.