Výzkum v oblasti medicíny dlouhověkosti se stále častěji zaměřuje na využití rostlinných alternativ namísto složek živočišného původu. Společnost TIME TRAVELER, biotechnologický startup založený v roce 2024, se s tímto konceptem propracovala mezi deset finalistů mezinárodní soutěže XPRIZE Healthspan. Cílem této sedmileté iniciativy s celkovou dotací 101 milionů dolarů je identifikovat vědecky podložené postupy pro ovlivňování procesu stárnutí.
Základem výzkumu společnosti TIME TRAVELER je využití exosomů. Jedná se o extracelulární váčky, které buňky vylučují do okolního prostředí a které obsahují enzymy, lipidy a genetický materiál. Zatímco humánní exosomy jsou již využívány v kosmetickém průmyslu, jejich aplikace v medicíně dlouhověkosti naráží na regulatorní a bezpečnostní překážky spojené se získáváním materiálu z lidských či zvířecích tkání.
Výzkumný tým pod vedením Tomoatsu Hayashiho z University of Tokyo analyzoval více než 140 druhů jedlých rostlin a řas, aby zjistil, zda rostlinné exosomy vykazují obdobné vlastnosti jako ty humánní. Jako nejúčinnější zdroj byla na základě laboratorních testů na myších i lidských buňkách vyhodnocena petržel.
V předklinických studiích na myších modely prokázaly, že podávání exosomů získaných z petržele vede ke snížení markerů zánětu a k udržení vyšší svalové síly u stárnoucích jedinců. Svalová výkonnost byla hodnocena standardizovaným testem výdrže při úchopu. První pilotní studie na skupině 40 lidí rovněž naznačila pokles zánětlivých parametrů v krvi a subjektivní zlepšení kvality spánku a celkové energie.
Aktuálně se společnost TIME TRAVELER připravuje na další fázi soutěže XPRIZE, v rámci které proběhne rozsáhlejší klinické testování. Výzkumníci se zaměří na sledování vlivu exosomů na funkci svalů, rychlost chůze, sílu dolních končetin, kognitivní výkon a vybrané krevní markery.
Z hlediska praktické aplikovatelnosti je významným aspektem tohoto výzkumu bezpečnost a škálovatelnost. Vzhledem k tomu, že jde o látky pocházející z běžně konzumovaných rostlin, je proces výroby a distribuce méně náročný na logistiku i legislativní schvalování než v případě materiálů živočišného původu. Pokud nadcházející klinické studie potvrdí výsledky dosažené v laboratorních podmínkách, může být rostlinná báze perspektivním řešením pro zajištění širší dostupnosti terapeutik v oblasti dlouhověkosti.