Výzkum peptidu HAEE jako nového biomarkeru a terapeutického prostředku pro léčbu Alzheimerovy choroby u pacientů

Mechanismus vzniku Alzheimerovy choroby a výzkum peptidů

Proces agregace amyloid-beta je v odborné literatuře dlouhodobě považován za klíčový mechanismus podílející se na rozvoji Alzheimerovy choroby. K tvorbě amyloidových plaků v mozku, které jsou pro toto onemocnění typické, je nezbytná interakce amyloid-beta se zinkovými ionty. Výzkum se zaměřil na oblast aminokyselinového řetězce 11-Glu-Val-His-His-14, která je pro tuto vazbu se zinkem zásadní.

Vědecký tým navrhl a syntetizoval peptid označovaný jako Ac-His-Ala-Glu-Glu-NH2 (HAEE). Tento peptid funguje jako kompetitivní inhibitor, jenž dokáže narušit interakci mezi amyloid-beta a zinkovými ionty. V testech na zvířecích modelech Alzheimerovy choroby bylo prokázáno, že aplikace tohoto peptidu potlačuje tvorbu agregátů amyloid-beta.

Detekce HAEE v lidském organismu

Během přípravy na klinické hodnocení vyvinuli vědci analytickou metodu pro sledování koncentrace HAEE v krevní plazmě, která kombinuje vysokoúčinnou kapalinovou chromatografii a hmotnostní spektrometrii. V průběhu těchto analýz bylo zjištěno, že peptid HAEE není pouze syntetickou látkou, ale představuje přirozenou endogenní součást lidské krevní plazmy.

Porovnání hladin peptidu u pacientů

Srovnávací studie provedená na souboru 200 pacientů s klinicky diagnostikovanou Alzheimerovou chorobou a 150 kontrolních osob bez kognitivních poruch ukázala statisticky významné rozdíly. U osob s diagnózou Alzheimerovy choroby byla hladina endogenního peptidu HAEE výrazně nižší než u zdravých kontrolních subjektů.

Závěry pro další klinické využití

Výsledky výzkumu naznačují dvě potenciální roviny využití tohoto zjištění v medicínské praxi. Deficit endogenního peptidu HAEE by mohl sloužit jako biomarker pro diagnostiku Alzheimerovy choroby na základě analýzy krve. Současně se otevírá možnost využití exogenně dodávaného syntetického HAEE jako terapeutického prostředku, který by mohl ovlivňovat patologický proces tvorby amyloidových agregátů u pacientů s tímto onemocněním. Další kroky v rámci výzkumu budou směřovat k ověření bezpečnosti a účinnosti této látky v rámci klinických studií.