Konference Aging Research and Drug Discovery, která se letos uskutečnila v Bostonu, přinesla řadu poznatků v oblasti výzkumu stárnutí a vývoje terapeutických postupů. Odborníci z akademické sféry i farmaceutického průmyslu představili výsledky studií zaměřených na metabolické procesy, epigenetiku a využití umělé inteligence při hledání nových léčiv.
Metabolické kontrolní body a zánět
Výzkum Vishwy Deepa Dixita z Yaleovy univerzity se zaměřil na vliv metabolismu taurinu a cysteinu na zánětlivé procesy spojené se stárnutím, označované jako inflammaging. Data naznačují, že zvýšená aktivita proteinového komplexu NLRP3 inflammasom koreluje s biologickým věkem a úmrtností. Dixitův tým identifikoval odliv taurinu z buněk jako spouštěč aktivace tohoto komplexu. Zjištění naznačují, že udržení hladiny taurinu v makrofázích může potlačit zánětlivou reakci, což představuje možný směr pro budoucí terapeutické intervence.
Vliv přípravku tirzepatid na biologické hodiny
Společnost Eli Lilly prezentovala výsledky studie SURMOUNT-5, která analyzovala účinky látky tirzepatid na epigenetické biologické hodiny u obézních pacientů. Studie sledovala účastníky ve věku 50 až 80 let v průběhu 72 týdnů. Výsledky ukázaly, že tirzepatid vedl k poklesu biologického věku u několika orgánových systémů, včetně srdce, jater a ledvin. Podle zástupců společnosti lze tyto změny přičíst zejména úbytku hmotnosti a zlepšení regulace glukózy.
Využití umělé inteligence ve vývoji léčiv
Alex Zhavoronkov ze společnosti Insilico Medicine představil data z klinické studie fáze 2a přípravku rentosertib, vyvinutého pro léčbu idiopatické plicní fibrózy. Proteomická analýza ukázala, že u účastníků došlo ke snížení odhadovaného biologického věku v řádu jednotek let. Výzkum naznačuje, že specifické dávkování může ovlivnit míru ovlivnění biologických procesů stárnutí, přičemž identifikované proteiny vykazují souvislost s procesy buněčné senescence.
Výzkum stárnutí a systémové intervence
Profesor Vadim Gladyshev z Harvardovy univerzity se věnuje studiu rozdílů v rychlosti stárnutí jednotlivých orgánů a systémů. Jeho tým vyvinul nástroj TACO pro analýzu transkriptomických dat, který umožňuje predikovat biologický věk a identifikovat tkáně s narušenou funkcí. Gladyshev zdůraznil význam heterochronních transplantací a potřebu kombinovat molekulární data, zobrazovací metody a fyziologická pozorování pro komplexní sledování biologického stavu organismu.
Aktivace AMPK a metabolismus
Společnost Cambrian Bio informovala o vývoji látky ATX-304, která působí jako aktivátor AMPK. Na rozdíl od metforminu, který vykazuje vedlejší účinky na mitochondriální funkci, ATX-304 stimuluje oxidativní fosforylaci bez negativního dopadu na energetickou bilanci buněk. Studie na myších modelech prokázala zlepšení srdečního výdeje a úbytek hmotnosti bez ztráty svalové hmoty, což je sledovaný parametr pro humánní klinické testování.
NAD a epigenetická obnova
Tým Davida Sinclaira z Harvardovy univerzity prezentoval výsledky projektu zaměřeného na struktury nazývané inflammules, které přispívají ke spotřebě molekuly NAD v senescentních buňkách. Výzkum se rovněž zabývá epigenetickou obnovou pomocí molekuly SL-100, která v experimentálních modelech progeroidních myší vedla k prodloužení života a zmírnění známek křehkosti.
Budoucnost modelování biologických systémů
Morgan Levine, dříve působící na Yaleově univerzitě, upozornila na limity současných modelů virtuálních buněk, které jsou založeny primárně na datech sekvenování RNA. Podle jejích závěrů je pro pochopení stárnutí nutné vyvinout komplexnější modely, které budou schopny vnímat a interpretovat latentní stavy biologie, nikoliv pouze generovat surová data. Derya Unutmaz ze Jackson Laboratory v této souvislosti zdůraznil roli umělé inteligence a robotických laboratoří, které mohou urychlit generování hypotéz a vývoj personalizovaných terapií prostřednictvím digitálních dvojčat pacientů.