Perspektiva farmaceutického průmyslu v oblasti dlouhověkosti
Fiona Marshall, prezidentka pro biomedicínský výzkum ve společnosti Novartis, vystoupila na konferenci Annual Aging Research and Drug Discovery 2026 s analýzou současného stavu vývoje léčiv zaměřených na biologii stárnutí. Podle jejího vyjádření je stárnutí klíčovým faktorem přispívajícím k rozvoji většiny závažných onemocnění, což z něj činí ústřední téma pro moderní farmaceutický výzkum.
Strategie výzkumu a vývoje
Společnost Novartis v rámci divize Diseases of Aging and Regenerative Medicine (DARe) sleduje tři základní procesy stárnutí, konkrétně mitochondriální dysfunkci, oslabení mechanismů opravy DNA a změny v extracelulární matrix. Cílem je posun od pouhého zpomalování degenerativních procesů směrem k regenerativní medicíně, tedy k obnově zdravých tkání.
Významným tématem je koncept takzvaného inflammagingu, tedy chronického zánětlivého stavu spojeného se stárnutím. Výzkum naznačuje, že různí jedinci stárnou odlišnými mechanismy, které mohou být dominovány zánětlivými procesy, metabolickými poruchami nebo genetickými dispozicemi. Budoucí směřování vývoje léčiv by se proto mělo zaměřit na identifikaci aging endotypes, tedy definování podskupin pacientů na základě jejich dominantního biologického mechanismu stárnutí a následnou aplikaci cílené terapie.
Priorita zdravého stáří
Hlavním deklarovaným cílem vývoje není prosté prodlužování délky života, ale prodloužení doby prožité v dobrém zdraví, tzv. healthspan. Důraz na zdraví je považován za nezbytný pro snížení zátěže zdravotnických systémů, zejména v oblasti neurodegenerativních onemocnění. V rámci vývoje nových látek se jako efektivnější cesta jeví regenerativní medicína, neboť u ní lze v klinických studiích snáze měřit reálné zlepšení stavu pacienta než pouze zpomalení úpadku funkcí.
Výzvy v klinickém hodnocení a regulaci
Jednou z hlavních překážek pro vstup velkých farmaceutických společností do oblasti vývoje léčiv proti stárnutí je absence jasného regulačního rámce. Současné požadavky na klinické studie, které by pracovaly s dlouhodobými parametry přežití, jsou považovány za neúměrně nákladné a časově náročné.
Alternativou by mohlo být zavedení kompozitních koncových bodů, které by kombinovaly validované biochemické biomarkery, jako jsou orgánové biologické hodiny, s daty z moderních zobrazovacích metod mapujících stav svalové, kostní a srdeční tkáně. K definování těchto standardů je podle Fiony Marshall nutná spolupráce napříč celým oborem, zahrnující akademickou sféru, regulátory, vládní instituce i zástupce farmaceutického průmyslu.
Budoucí výhled
Očekává se, že v následující dekádě dojde k prohloubení poznání kauzální biologie stárnutí. První generace léčiv vzešlých z tohoto výzkumu se pravděpodobně zaměří na průsečík mezi biologickými procesy stárnutí a specifickými onemocněními. Tato zjištění následně vytvoří základ pro budoucí vývoj přípravků přímo cílených na procesy stárnutí jako takové. Společnost Novartis v tomto kontextu preferuje model partnerství s technologickými a biotechnologickými firmami pro přístup k inovacím, což ilustruje i aktuální spolupráce se společností BioAge Labs zaměřená na zkoumání benefitů fyzické aktivity a hledání látek, které by mohly napodobit její pozitivní vliv na organismus.