Analýza ekonomických přínosů biotechnologií zaměřených na prodloužení délky života a jejich vliv na globální ekonomický růst

Ekonomické vyčíslení přínosů longevity biotechnologií

Nová zpráva Longevity Biotech Report se zabývá vztahem mezi investicemi do vývoje terapií zpomalujících stárnutí a celospolečenským ekonomickým přínosem. Hlavní argumentace vychází z modelu, podle kterého by prodloužení průměrné délky života v USA o deset let vygenerovalo ekonomickou hodnotu ve výši 366,8 bilionu dolarů. Při srovnání s odhadovanými náklady na vývoj a distribuci těchto technologií ve výši přibližně 3,3 bilionu dolarů autoři zprávy uvádějí teoretický poměr návratnosti odpovídající stonásobku investic.

Ekonomický kontext a metodologie

Základem pro tyto výpočty je studie publikovaná v odborném časopise Nature Aging, na které spolupracovali ekonomové Andrew Scott a Martin Ellison společně s biologem Davidem Sinclairem. Studie uvádí, že přidaných deset let života má pro americkou ekonomiku hodnotu 7,2 bilionu dolarů ročně, což odpovídá zhruba jedné třetině hrubého domácího produktu USA z roku 2019.

Projekce tržní velikosti longevity biotechnologií v USA pro rok 2045 odhaduje roční obrat na 330 miliard dolarů. Tento předpoklad vychází z možnosti, že terapie budou dostupné od roku 2035, budou cenově srovnatelné se současnými léky na bázi GLP-1 a využije je přibližně 35 procent cílové populace ve věku nad 45 let. V závislosti na metodice výpočtu se poměr mezi investicemi a ekonomickým přínosem pohybuje v rozmezí od 22x při ročním hodnocení až po 100x při zohlednění desetiletého akumulovaného výdaje.

Rozdíl mezi soukromým ziskem a společenským přínosem

Zpráva zdůrazňuje zásadní rozdíl mezi tržními výnosy pro farmaceutické společnosti a širším ekonomickým dopadem. Zatímco částka 330 miliard dolarů představuje prostředky proudící v rámci komerčního sektoru, hodnota 7,2 bilionu dolarů představuje celospolečenský přínos. Ten se projevuje především ve zvýšené produktivitě práce, snížení nákladů na zdravotní péči v pokročilém věku a vyšších daňových odvodech od populace, která zůstává déle aktivní.

Autoři upozorňují, že současné tržní mechanismy nejsou efektivní v oceňování preventivních opatření s dlouhodobým horizontem, což vede k chronickému podfinancování výzkumu v této oblasti. Analýza naznačuje, že nesoulad mezi soukromým ziskem a veřejným užitkem může vysvětlovat dosavadní omezený příliv investic do vývoje longevity intervencí.

Omezení modelu

Výsledné hodnoty jsou závislé na konkrétních parametrech, jako je časový rámec první schválené léčby, cenotvorba a míra adopce populací. Jakákoliv úprava vstupních dat mění výsledný poměr návratnosti. Analýza tak neslouží jako přesná předpověď budoucího vývoje, ale jako nástroj pro pochopení vztahu mezi investičními pobídkami a celospolečenskou hodnotou zdravotnických intervencí. Celý model a detailní metodika jsou k dispozici v rámci Longevity Biotech Report.