Současné možnosti léčby osteoporózy
Osteoporóza je metabolické onemocnění kostí, které se vyznačuje úbytkem kostní hmoty, strukturálním poškozením tkáně a zvýšeným rizikem zlomenin. Stávající terapeutické postupy mají svá omezení. Antiresorpční látky, jako jsou bisfosfonáty nebo denosumab, sice snižují riziko fraktur, avšak jejich dlouhodobé užívání je spojováno s rizikem atypických zlomenin stehenní kosti či osteonekrózy čelisti. Anabolické přípravky, kam patří deriváty parathormonu teriparatid a abaloparatid, vyžadují každodenní injekční aplikaci. Další dostupná léčiva, například romosozumab, sice umožňují měsíční dávkování, avšak jsou spojována s obavami o kardiovaskulární bezpečnost. Hormonální substituční terapie rovněž vykazuje účinnost při snižování rizika zlomenin, její širší využití je však limitováno souvislostí s možným zvýšením rizika vzniku rakoviny prsu, vaječníků a dělohy. Vývoj nových terapeutických metod s minimem vedlejších účinků proto zůstává klinickou prioritou.
Mechanismus inhibice RUNX2
Výzkum se dlouhodobě zaměřuje na proces remodelace kostní tkáně, za který zodpovídají osteoblasty (buňky tvořící kost) a osteoklasty (buňky kostní tkáň odbourávající). V mladém věku jsou aktivity těchto buněk v rovnováze, s přibývajícím věkem však začíná převažovat činnost osteoklastů, což vede k postupnému úbytku kostní minerální denzity. Jedním ze sledovaných cílů je protein RUNX2, který hraje klíčovou roli ve skeletogenezi i při metastázování rakoviny. Inhibice tohoto proteinu představuje způsob, jak zvýšit aktivitu osteoblastů a podpořit tvorbu kostní tkáně.
Výsledky testování látky CADD522
Vědecký tým se nedávno zaměřil na hodnocení malého molekulárního antagonisty RUNX2 s označením CADD522, který byl původně zkoumán v preklinických modelech onkologických onemocnění. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že tato látka snižuje onemocnění kostí vyvolaná nádorovým procesem, což vedlo k hypotéze o jejím potenciálním využití v léčbě osteoporózy.
Ve studii provedené na myším modelu s indukovanou osteoporózou vedlo podávání CADD522 ke zvýšené tvorbě kostní hmoty a zachování trabekulární mikroarchitektury. Zároveň bylo pozorováno snížení adipozity v kostní dřeni i periferních tkáních. Farmakokinetické a toxikologické testy potvrdily orální biodostupnost látky a příznivou krátkodobou snášenlivost. Metoda buněčných teplotních posunových testů pak potvrdila přímou vazbu látky na protein RUNX2. Zjištěné skutečnosti naznačují, že inhibice RUNX2 prostřednictvím CADD522 představuje terapeutický směr schopný zlepšit integritu skeletu i metabolickou homeostázu, což odůvodňuje další vývoj této látky pro léčbu osteoporózy a dalších onemocnění ovlivňovaných aktivitou proteinu RUNX2.