Nová zjištění v oblasti proteomiky a výzkumu stárnutí
Studie publikovaná v odborném časopise Nature Biotechnology představila výsledky analýzy přípravku rentosertib, který je vyvíjen společností Insilico Medicine pro léčbu idiopatické plicní fibrózy. Výzkum se zaměřil na sledování 2 841 proteinů u 42 účastníků druhé fáze klinického testování. K vyhodnocení dat bylo využito šest nezávisle vytvořených proteomických hodin, které mají za úkol odhadovat biologický věk na základě změn v krevním séru.
Metodika výzkumu a shoda výsledků
Výzkumný tým aplikoval šest různých modelů, včetně hodin označených jako ProtAge, ipfP3GPT, PAOPAC, PAC a varianty OrganAge zaměřené na chronologický věk a úmrtnost. Ačkoliv se jednotlivé modely lišily ve způsobu vývoje a tréninku, při analýze dat z klinického hodnocení všechny detekovaly trend směřující k nižšímu signálu biologického věku v souvislosti s podáváním rentosertibu. Nejvýraznější shodu vykázaly výsledky u skupiny pacientů, kterým byla podávána dávka 30 mg dvakrát denně, a to ve čtvrtém týdnu sledování.
Interpretace dat a otázka geroprotekce
Autoři studie se zabývají otázkou, zda naměřené snížení biologického věku představuje skutečnou modulaci procesů stárnutí, nebo zda jde o sekundární projev zlepšení zdravotního stavu pacientů s plicní fibrózou. Analýza ukázala, že změny v ukazateli nucené vitální kapacity plic měly pouze minimální vliv na variabilitu v predikovaném biologickém věku. Tento poznatek naznačuje, že efekt pozorovaný proteomickými hodinami nemusí být přímo podmíněn zlepšením plicních funkcí.
Odborníci nicméně upozorňují, že shoda několika modelů v jednom směru není definitivním důkazem omlazení organismu. Proteomické hodiny měří aspekty stárnutí prostřednictvím cirkulujících proteinů, nikoliv fyzickou věkovou změnu jako celek. Důležitým faktorem je rovněž skutečnost, že většina vývojových týmů stojících za použitými hodinami se přímo podílela na autořství studie, s výjimkou modelu PAC, který vznikl na University of Connecticut nezávisle.
Budoucí směřování výzkumu
Výsledky otevírají prostor pro diskuzi o novém modelu klinického vývoje léčiv. Navrhovaný postup spočívá v integraci biomarkerů stárnutí a senescence přímo do standardních klinických studií zaměřených na konkrétní onemocnění. Tímto způsobem by bylo možné získávat data o potenciální geroprotektivní aktivitě léků již v průběhu jejich schvalovacího procesu.
Pro objektivní posouzení vlivu rentosertibu na biologické stárnutí bude nutné provést další studie na populacích, které netrpí idiopatickou plicní fibrózou. Tímto krokem se zamezí zkreslení výsledků vlivem léčby základního onemocnění. Aktuálně rentosertib vstupuje do třetí fáze klinického hodnocení v Číně, která se primárně zaměří na léčbu plicního onemocnění.